Vánoční stromky

Jako lidstvo samo, prošel vánoční stromeček několika etapami evolučního vývoje. Měnil se způsob jeho umístění, techniky zdobení a v poslední době také materiál.

Předchůdce stromečku bychom našli ve světnici starých Germánů nebo Keltů, kteří si na den Slunovratu zavěšovali nad stůl stromeček špičkou dolů. Symbolizoval nesmrtelnost, znovuzrození a spojnici mezi říší živých a mrtvých. Zdoben byl plody přírody – žaludy, kaštany, oříšky, apod. Později se zavěšovaly větvičky na stěnu. Prý nejvíce oblíbené byly na Šumavě. První zmínka o vánočním stromečku pochází ze 16. století z Německa. Byl zdoben pro děti cechovních řemeslníků. Nejdříve byl zdoben pouze svícemi. O tři staletí později se dostal do českého prostředí. Šikovné české ručičky si s ozdobou poradily. Vyráběly se slaměné, dřevěné figurky a ozdobičky. Brzy si přišli na své mistři skláři. České skleněné ozdoby se šířily do světa a byly velice oblíbené.

Vánoce bez stromečku si stěží představíme. Těšíme se na jeho zdobení, vůni jehličí a hlavně na dárky pod ním. Někteří stojí před dilematem, který stromek vybrat. Smrk krásně voní, ale brzo opadá a zdobit ho je očistec. Jehličí se zabodová víc jak sršáni. Borovice je méně aromatická, nemá agresivní jehličí, takže po odzobení nevypadáte jak po krocení tygra, ale zase není tak bohatá na větve. Vypadá lehce košťojdně. Jedle je královna mezi listnatými stromky. Dlouho vydrží, má jemné jehličí a odpustíme jí i menší aroma než u stromku. Pak tu máme ještě škálu umělých stromků.

Důvod, proč si lidé kupují umělý stromek se různí. Ať již jde o ekologickou pohnutku nebo snahu v budoucnu ušetřit za stromek živý. Jednou si koupíme umělý a máme ho třeba dvacet let. Dnes je již od živých stromků pomalu nerozeznáme. Existují i spreje, které navozují vůni pravého jehličí a provoní náš domov typickou vůní Vánoc. Dle mnohých je pořízení umělého stromku ekologičtější. Horší je to s likvidací, ta už ekologická příliš není.

Já osobně nejsem zastáncem toho, aby se orubaly lesy proto, aby stromek pár dní stál pro potěšení nozder lidí a pak byl hozen ke kontejneru a společně s ostatními tvořil na sídlištích hromadu odpadu. Jev, jež se u nás vidí celkem často. Tento výjev mi trhá srdce. Stromky, které mohly sílit a růst někde v lese, se kupí u popelnic, opadaný, bez dalšího využití. Ze stejného důvodu nemám ráda ani řezané květiny nebo utrhané z louky. Sníst se to nedá, zatopit s tím taky ne a ani jinak zužitkovat. Dříve tím stromkem lidé alespoň zatopili, dnes už je opravdu jen jako dekorace na pár dní a pak končí na smetišti. Upřímně řečeno, když vidím ceny stromků před supermarketem nebo v hobby marketech, tak raději za ty prachy koupím někomu dárek navíc.

U nás jsme léta měli umělý stromek a vůni jehličí jsme získali tak, že jsme při procházce lesem nasbírali pár opadaných větví jehličnatých stromů. Dva, tři roky jezdím pro stromek k lesákům. Každoročně se dělají pořezy popadaných stromů a stromů, kteří zasahují například do silnice nebo elektrického vedení. Jsem vděčná za nápad tyto stromy likvidovat před Vánoci a pak je lidem nabízet za pár šupů. Tak jako tak by musely být stromky pokáceny. I když nejsou tak krásné, bohaté a statné jako kupované před super/hyper a v hobby marketu, koupím si raději tento. Ekologickou likvidaci mám zajištěnou u souseda, který topí dřevem a ani vysloužilým vánočním stromkem nepohrdne. Kdybych neměla možnost vzít si stromek z pořezu a ekologicky ho zlikvidovat, budu pokračovat v umělohmotné tradici. Protože ohleduplnost, woe. Ke všem živým formám.

autor: Tiina Sukhbataar