Vánoce, Vánoce přicházejí, šílejte přátelé

Kapsáři si mnou ruce, budou mít pré. Není snadnějšího úlovku než lidé zakoukaní do výlohy, prodírající se ještě přecpanější hromadnou dopravou, probíjející se v natřískaném obchodě, odhánějící dotěrné prodavače parfémů, pouliční věštce či pofidérní charitativní pracovníky. Při záchraně vlastního života před udušením, zašlapáním do země či vhozením pod metro musíme ještě chránit náš majetek a duševní zdraví.

Televizí zmasírovaná dítka se neustále ptají, zda i ony dostanou k Vánocům to super lego, bez něhož budou totálně out, tudíž bez kamarádů. Nebo alespoň nové boty za tisíce, aby byly cool, protože v reklamě neopomenou dodat: „To prostě MUSÍŠ mít.“ Do toho všeho popichování kolegyněk a sousedek, co zjevně nemají nic jiného na práci než pečení 160 druhů cukroví pro širokosáhlé příbuzenstvo. Den před Vánoci vyvářejí, drhnou kartáčkem na zuby snad i WC, vyleští akvárko včetně rybiček a čtyřiadvacátého lehnou s mokrým hadrem přes hlavu, zhluboka oddychují, zmítající se pomalu v posmrtné křeči.
A to všechno pro Vánoce, svátky klidu a míru.

Lidé příliš podlehli komerci, davovému šílenství a naprosto zapomněli pravý význam nejkrásnějších svátků v roce.

Dcera ještě na Ježíška věří. Stromek máme, dárky pod ním také. Přirpavujeme se průběžně. Co se stihne, se stihne. Na Vánocích máme nejraději liduprázdné ulice. Lidi se buď válejí u telky nebo jsou na povinnostních návštěvách. Nasajeme pohodu, ticho a připravíme síly na další rok. Pro nás Vánoce svátky klidu a míru jsou. V klidu a míru se na vše vykašlu. Občas si v klidu dám panáka, nejen s Mírou. Obchodům se vyhýbám jak čert kříži. Velký nákup spáchám maximálně 10. prosince a pak už jen do večerky pro pečivo.  Slavím především Slunovrat. O jeho kouzle a původu vám napíšu později.