Jak to bylo s Mikulášem?
Mnohé z dítek budou zítra podezřele hodné. Vědí, že přijde Mikuláš s čerty. Na poslední chvíli chtějí vylepšit bilanci chování ve prospěch vzorného. Mikuláš s čerty má vskutku dlouhou tradici a provází dítka již několik generací.
Dříve chodila jakási Mikuláška, matka Mikuláše. Jako všechny postavy měla Mikuláška svou specifickou roli. Byla ztělesněním bohyně úrody, matky Země. Dávala lidem naději. Ukazovala, že je stále s nimi, myslí na ně, i když neplodí. Rozdávala dary přírody – různé ovocné plody, ořechy. Malý Mikulášek nebyl ničím jiným než znázorněním slabého slunce, které odešlo, aby nabralo síly. Symbolem budoucí úrody spící pod zemí. Doprovodem Mikulášky byl rohatý bůh ze zásvětí. Byl bohem lovu, pánem lesů, ztělesněním mužské síly a bohem života a smrti. Jestli strašil děti a vyhrožoval, že si je vezme sebou do zásvětí (pekla), to s jistotou říci nemohu. Domnívám se, že symbolizoval protějškem Mikulášky. Ukazoval, že přichází doba temná, hladu a smrti. Některé duše si vezme sebou do zásvětí. Možná lidem demonstroval, že v lese najdou teplo a jídlo. Není divu, že se svátek slavil v prosinci. V období, kdy se měly světy živých a mrtvých prolínat. Takzvané „brány jinam“ byly v tuto dobu otevřené, proto po světě chodila nejrůznější božstva, či přízraky – chcete-li.
U Barborek http://www.bewomen.cz/news/puvod-svate-barbory/ jsem se zmínila, že koledu nemohly nosit ženy. Také Mikuláška předala košík s nadílkou Mikuláši – patronu námořníků, obchodníků, sexuálních otrokyň, lékárníků, dětí, studentů, právníků, lukostřelců, neprávem obviněných vězňů, ochráncem víry před pohanstvím. Z dob pohanských zůstalo pouze to, že Mikuláš chodí v předvečer svého svátku. U pohanů začínal nový den soumrakem. Trval od soumraku do soumraku. Se západem slunce se začínaly slavit svátky. Z boha lesů se stal pekelník, kterého je třeba se bát. Aby na pekelníka nebyl Mikuláš sám, dostal k ruce anděly.
V takovéhle parádě chodí po světě v současnosti a přijdou i zítra. Mikuláš chodí osobně, nebo nechává nadílku v punčoše, či za oknem.
V posledních pár letech se setkávám s názorem, že je to zbytečné traumatizování dětí a tuhle Ferda od sousedů z toho koktá už 4 roky, Adélka Knopáčková se začala počůrávat a Mikuláše s čertem pouští domů jen psychopatičtí rodiče, čili tyrani a sociálku na ně!
K nám chodili čerti s Mikulášem též a nějaké traumatické změny na sobě nepozoruji. Stejně tak tuto tradici dopřávám své ratolesti. Nekoktá, nepočůrává se, ba dokonce se těší. Léta letoucí jsem byla natolik sadistický rodič, že jsem v převleku čerta chodila strašit nejen cizí děti, ale i mou dceru. Dobrý dva roky už jsem provařená, neb se zmínila, že čertice jí připomínala maminku. Ukázala jsem svůj čertí převlek, vyzkoušela si ho a zasmála se.
Ona moc dobře ví, že domov je bezpečné místo. Má své dva psy a ví, že se za ní dokážu postvit. V neposlední řadě tyhle kynologický děti jsou dost odolné. Mají za sebou tolik zážitků, že je nějakej čert absolutně nemůže rozhodit. Taky nepustím bandu ožralých čertů, co chodí od domu k domu a za odměnu jim rodiče dávají panáky. Raději jsem dříve dala nějakou tu pětku skupině studentů, co jen lehce postrašili a pak hlavní roli hrál Mikuláš s andělem.
S pár lidmi, ke kterým jsem chodila dělat pekelnou chásku s božským doprovodem, jsem v kontaktu. Děti mají rovněž v cajku a už od začátku října otravují, zda zase přijdou čerti. Hrozní smradi, dneska fakt. Už ani pekla se to nebojí.
Možná by to chtělo trochu méně hysterie a trochu více zlepšit vztahy s dětmi.
Vaše čertí Tiina Sukhbataar
Napsat komentář